čtvrtek 21. listopadu 2013

Makronky vanilkové a růžové, s osvěžující ovocnou náplní a náplní čokoládovou


A zase ty makronky!!!







Co je u mě nového od posledního makronkového pokusu? 

1. Mám knihu o makronkách
2. Mám mandlovou mouku - teď v Lidlu!
3. Mám spoustu potravinářského barviva
4. Mám několik druhů esencí (vanilkovo-máslová, kávová, pomerančová atd.)
5. Mám hrubší sítko na prosetí mouky s cukrem
5. Mám podložku na pečení makronek

Mám pořád chuť na makronky..ale to není novinka :-)


Recept je stejný jako minule a najdete ho zde. Budu tedy zmiňovat jen nové postřehy a zlepšováky. Ten první je, že teď se mi podařilo mnohem lépe prosít mouku s cukrem a vděčím za to novému sítku. Děkuji, sítko. To původní má totiž zoufale malé mezery. 
Dále, mandlová mouka z Lidlu - už rok čekám, kdy ji v Lidlu budou mít a včera jsem ji objevila náhodou, když jsem si jen odskákla pro bio citrony. No přála bych vám mě vidět.."mám vzít 4 pytlíky?? Není to málo??" Není, vzala jsem 4 na test. Pytlík 200 g stál cca 45,- Kč a jinak kupujeme mandlovou mouku v bio potravinách o stejné gramáži za 105,- Kč. Zdá se být dobrá, jen bych řekla, že je z ní více odpadu = větší nepomleté kousky, které nesmíte použít, pokud chcete naprosto a dokonale hladké makronky. Nicméně tento "odpad" jsem odsypala na horší časy a směs na makronky od oka doplnila kvalitní moukou. 
Taky jsem hned musela otestovat vonné esence, tak jsem do světlých makronek přilila pár kapek vanilkovo-máslové esence a krásně to vonělo.
Teď, když už mám i zásobu potravinářského barviva, plánuju upéct nějaký druh ovocných makronek - pomerančové, citronové.



No a nakonec ta slavná podložka. Někde na blogu jsem o tom četla a pak jsem ji náhodou viděla na jednom čínském nebo japonském e-shopu, tak jsem ji objednala. No byla jsem totálně nadšená, když jsem na ni kolečka nastříkala, protože byly skoro všechny úplně stejně velké..Říkala jsem si, jupí, odteď už jedině s podložkou. No, nadšení opadlo, když jsem těsně před dopečením zjistila, že makronky nejdou odlepit :-/ V sadě obrázků níž tedy můžete vidět, jak pravidelné makronky byly před pečením i po upečení, ale obrázek 5 (bráno zleva směrem dolů a pak zprava směrem dolů) je jasným důkazem toho, že někde nastal problém. Ještě jsem ji tak úplně neodepsala, ale příště to zkusím s jednou, dvěma makronkama. Možná to chce o minutku déle péct, když je mezi plechem a makronkou ten silikon. Who knows! Takže druhá sada, tentokrát růžových makronek šla klasicky na plech a pečícím papírem, pod kterým jsem měla položenou šablonu a včera mi to dokonce šlo nějak od ruky a dařilo se mi dělat stejně velká kolečka. Je to o grifu a jak ho jednou dostanete, bude z vás makronkový guru :-) Ehm, ze mě snad taky...Ježíšku, prosím!!! 
Na úplně spodním obrázku jsou už hotové naplněné skořápky alá co dům dal, tedy co dům dal a mascarpone, co dal Hyper-Albert v 21:35, který má naštěstí otevřeno do 22:00.

Svěží ovocná náplň + čokoládová náplň:
1 mascarpone
lžíce moučkového cukru
pár lžiček višňové marmelády (nebo jakékoli jiné dle chuti)
půlka čokolády (kombinovala jsem hořkou a mléčnou)

Mascarpone rozmícháme do hladka, přidáme lžíci cukru a rozdělíme do dvou mističek. Do jedné vmícháme marmeládu a do druhé rozpuštěnou čokoládu. Tu čokoládovou směs nemusíte vymíchat úplně dohladka, tedy do jedné barvy. Neplánovaně se mi vytvořila bílo-hnědá mozaika a vypadalo to moc dobře. A plníme, ukládáme odležet a druhý den konzumujeme.














Penne s ančovičkami, červenou cibulí a piniovými oříšky

La bella cucina italiana





Prosím pěkně, kromě makrely a lososa, které pozřu max. 1x za rok jsem schopná z ryb sníst akorát tak rybičkovou pomazánku ze sardinek v oleji. A tu teda fakt miluju. Jinak ohrnuju nos nad všema mořskýma tvorama, což můj přítel absolutně není sto pochopit, ale nic jiného mu nezbývá. Jednou mě sice viděl jíst rybí polévku, ale to bylo na  naší první společné dovolené v Chorvatsku a prostě asi jsem byla poblouzněná, jinak si to nedovedu vysvětlit a navíc tomu do dneška nikdo z mé rodiny nevěří :-) Co tím vlastně chci říct? Že ryby sice nejím, ale tyhle penne s ančovičkami patří k mým oblíbeným jídlům. A ančovička je v podstatě sardel obecná (v obchodě koupíte také jako sardelová očka), což je ryba :-/ Tak Ti nevím, Karle..

Každopádně je to skvělý recept na rychlý, chutný a lehký oběd. 

Budeme potřebovat:
těstoviny penne (dle počtu strávníků)
3 velké červené cibule
1 stroužek česneku
olivový olej
ančovičky - obvykle se prodávají v malých skleničkách a použiju tak polovinu až tři čtvrtiny
piniové oříšky - asi 40 g
hrst nastrouhaného sýru Peccorino / Parmazán
brokolice
sůl
pepř

Penne připravíme podle návodu. Cibuli rozkrojíme na půlky a pak pokrájíme na velmi tenké plátky. Česnek oloupeme a propasírujeme. Brokolici spaříme v horké osolené vodě, aby změkla a nakrájíme na malé kousky. V pánvi rozehřejeme olivový olej a přidáme nakrájenou cibuli. Smažíme tak, aby cibule úplně zhadrovatěla. Bude v podstatě téměř připálená, rozpadavá, ale ne spálená. Raději pomalu než naprudko, ať nemusíme u krájení cibule brečet znovu. Jakmile dosáhneme požadované konzistence, je čas přidat ančovičky i s trochou oleje a česnek. Klidně je vložte doprostřed pánve a nechte pomalu rozpouštět. V menším hrnci nebo pánvi si opražte piniové oříšky a přidejte je do pánve spolu s kousky brokolice. Opepřete, ale sůl přidejte raději až nakonec. Ančovičky i sýr jsou dost slané. Teď už můžete do pánve přidat i uvařené penne. Těstoviny neslívejte, můžete je přendat z hrnce rovnou do pánve. Máme k těmto účelům takovou naběračku s dírou, kterou přebytečná voda vyteče. Myslím přebytečná jako přebytečná, nechceme, aby nám to plavalo ve vodě, ale trocha vody z těstovin je v podstatě nezbytná. Vše pak bude vláčné a ne žádná suchá brzda. Nakonec přidáme sýr, trochu si ponecháme na ozdobu, vše promícháme a můžeme podávat.


Vídeňský houskový knedlík babičky Magdaleny

Odpočívající knedlíky

Zase jeden recept, co jsem v podstatě "vyženila". Před tímto panem knedlíkem jsem zkoušela vařit bramborový knedlík a taky nějaký houskový hrnečkový. No, poživatelné byly oba, ale tohle je tuty-boty recept :-) Je skvělý ke gulášku, ke kterému ještě děláváme bramboráčky a posledně jsme si ho dávali ke svíčkové...hmmm...

Budeme potřebovat, na 4-5 porcí:
300 g rohlíků (alespoň den starých)
40 g   másla - je pravda, že minule jsem použila skoro jednou tolik másla, protože rohlíčky se hodně nasály
80 g hrubé mouky
2 vejce
asi 1/4 l mléka
sůl
lístky petržele

Housky(žemle, rohlíky) pokrájíme na kostky, polijeme rozehřátým máslem a lehce promícháme. Vejce rozšleháme s mlékem a solí, nalijeme na žemle a přidáme prosátou mouku a nasekané lístky petržele. Ty plní funkci ozdoby. Promícháme a necháme chvíli stát.
Z těsta uděláme asi 8 kulatých knedlíků. Pořádně je vystískejte!! Odpočaté knedlíky vložíme do vařící osolené vody a 10 minut vaříme. Občas je ve vodě obraťte. Hotové knedlíky vyjmeme a rozkrojíme na půlky. Aby neokoraly, dávám je na tác pod sáček. Bohužel obě fotky jsou ve stavu "za syrova". Uvařené knedlíky zmizely jako pára nad hrncem :-))





pondělí 18. listopadu 2013

Čokoládový cheescake aneb pohlazení na druhou




Recept mám z Apetitu (jen jsem ho malinko upravila) a dá se říct, že jsem jej tak trochu "vyženila". Cheescake byl odjakživa na mém DO-IT seznamu, ale hrozně mě děsily různé krkolomné návody a diskuze o tom, jak se komu propadl a popraskal, jak se musí péct jedině ve vodní lázni a podobně. Až pak jednou přítel suše řekl, upečeme si cheescake. Tak jsme si upekli cheescake a od té doby je to můj oblíbený dort pro slavnostní příležitosti a je opravdu, k mé radosti, velmi oblíbený u celé rodiny. Doteď mám na talířku, že ségře k narozeninám jsem cheescake neupekla a tím pádem jí ho dlužím!!! Tak, sistr, tento sice nebyl Tvůj, ale neboj, taky na Tebe přijde řada ;-)

Postřeh na začátek. Cheescake je lépe připravovat den předem, aby Vám přes noc v lednici krásně ztuhnul.

Budeme potřebovat:

Na korpus - dortová forma 28cm
100 g rozpuštěného másla
200 g kakaových sušenek (je jedno, jaké použijete, ale zkuste spíše nějaké kvalitnější, např. čoko věnečky Opavia)

Na náplň
900 g Philadelphie - krémový sýr...Prosím, nezkoušejte to z tvarohu, z pomazánkového másla ani lučiny, protože v tom případě už nepečete cheescake, ale něco mezi tvarohovým dortem a jiným blíže nespecifikovaným výsledkem! Jediná náhražka za Philadelphii, kterou akceptuji a můžu potvrdit, že je stejně dobrá a má stejný efekt, je krémový sýr, jeden druh kupuju v OD Kaufland a funguje i Buko. Příště vyfotím a přidám k receptu. 
200 g třtinového cukru
4 lžíce prosátého kakaa
2 lžičky vanilkového extraktu - dala jsem myslím jednou, není to nutnost
3 lžíce kvalitního kávového likéru - nedávám, protože nemám moc ráda výraznou chuť kávy
3 velká vejce
285 ml zakysané smetany
100 g rozpuštěné tmavé čokolády
1 lžička instantní kávy v prášku
+ 2-3 lžíce mléka
300 ml alespoň 30% smetany, lehce ušlehané
čokoládové hobliny - dělám z mléčné čokolády

Troubu zahřejeme na 180°C. Dno dortové formy vyložíme pečícím papírem. Zbytky papíru obstříhnu kousek od okraje, aby netrčely. V misce smícháme rozpuštěné máslo s rozdrcenými sušenkami, dobře prohněteme prsty. Abyste kousky sušenek nenacházeli v kuchyni ještě za týden, použijte uzavíratelný pytlík, do kterého vložíte sušenky a přejedete je válečkem na těsto. Dřív jsem používala obyč mikrotenový sáček a paličku na maso. Mělo to dvě nevýhody..sáček vždycky praskl, i když jsem dala dva, a bouchání budilo přítele, který obvykle v dobu, kdy já "řádím" v kuchyni, čte svá víčka zevnitř. Voilá, velké uzavírací pytlíky, které používám na tekutiny, když cestuju letadlem a váleček na těsto nám zachránily domácí pohodu :-) Vzniklou hmotu hezky napěchujeme do formy a pečeme 10 minut.
Po vytažení korpusu, zvyšte teplotu trouby na 240°C a na dno trouby vložte pekáček nebo zapékací mísu s vodou. Voda má pomáhat tomu, aby se dort při pečení nevysušil. Ale přiznám se bez mučení, že jednou jsem pekla vanilkový cheescake, na vodu zapomněla a výsledek byl stejný. I když řeknu Vám, byl to dort, který nesl přítel do práce a já celou noc nespala a děsila se toho, že to bude vysušená eklhaft placka. 
Elektrickým šlehačem vyšleháme sýr s cukrem dohladka. Půjde to líp, když vše nejdříve trochu rozmícháte vařečkou, sýr je po vytažení z lednice dost tuhý. Pak můžeme směle mixovat. Přidáme kakao, vanilku, likér, vejce, zakysanku, polovinu rozpuštěné čokolády a kávu. Do zbylé čokolády vmícháme tolik mléka, aby nám vznikla omáčka a odložíme. Stěny formy vymažeme kouskem másla a nalijeme směs na korpus. Uhladíme, necháme chvíli odstát a nožem nebo vidličkou propícháme případné bublinky, které se nám vyderou na povrch cheescaku. Ano, teď už tomu můžete říkat Cheescake :-) Bublinky by mohli způsobit popraskání, což nám v tomto případě, kdy budeme ještě na dort nandávat šlehačku, příliš nevadí, ale až budete péct cheescake bez šlehačky nebo polevy, bude se Vám to hodit. 
Zázrak vložíme do trouby a na 240°C pečeme 10 minut. Jak víme, každému peče trouba jinak, tak pečení pozorně sledujte a pro klid duše klidně 10°C uberte. Pak stáhneme teplotu na 110°C a pečeme 25-35 minut. Já peču 25 a zkouším jemným poklepem na prostředek dortu, zda je hotovo. A hotovo je, pokud je dort po stranách pevný a uprostřed trochu pružný. Teď necháme dort v troubě takzvaně "dojít". V praxi to vypadá tak, že neotevírám troubu úplně, ale mezi dvířka trouby vložím vařečku a nechám ji pomalu chládnout. Cheescake je citlivý na teplotní šok a nebylo by dobré jej hned z vyhřáté trouby přemístit do pokojové teploty. Doba, po kterou bude cheescake v troubě chládnout, slouží také k jeho dopečení a ztuhnutí. Po vytažení z trouby (to už je takový můj zvyk) objedu okraje dortu tenkým nožem pro případ, že by byl někde "přilepený" ke stěně. A zase se přiznám, že teď jsem to neudělala a vše bylo fajn. Možná mám jenom moc štěstí :-)) V troubě bude dort krásně nafouklý a zchládnutím trochu spadne, to je v pořádku. Teď už jen pořádně vychladit v lednici, nejlépe přes noc a dozdobit. 

Před samotným zdobením cheescake nejprve vyjmeme z formy a pokud máme k dispozici to, co já zoufale potřebuji, to jest podnos na dort, přemístíme jej právě sem. Ušleháme smetanu a naneseme ji na povrch. Nahoře v ingrediencích píšu, že šlehačka má být lehce ušlehaná. Rozhodně to neznamená, že by měla být tekutá. Jde jen o to, abyste na dort nevrstvily nevzhlednou, přešlehanou, nedejbože ztuženou šlehačku :-/Pokud koupíte kvalitní 30ti a více procentní smetanu, žádný ztužovač nepotřebujete. Stačí, když budete pozvolna, dlouze a trpělivě šlehat. Teď přichází chvíle na omáčku, kterou jsme si včera odložily. Zahřejeme ji a pokapeme jí šlehačku. Povrch dortu teď projeďte obrácenou lžící sem a tam. Podaří se Vám vytvořit něco jako vlny. Můžete ještě dozdobit čokoládovými hoblinami. Ty se mi tentokrát vůbec nedařily. Mléčnou čokoládu dám zmrazit a pak z ní škrabkou na brambory nebo sýr odkrajuju hobliny. I když z toho nakonec byla spíše strouhaná čokoláda, na kráse to dortu neubralo. 

Doufám, že si na něm někdo brzy pochutná ;-)